E-shop jede!
Hurá! E-shop jede! Skoro se mi tomu nechce věřit, ale je to tak! Nečekala jsem, že to bude procházka růžovým sadem a tak nějak jsem tušila, že mě čeká dlouhá mravenčí práce. Díky sladké nevědomosti jsem ale naštěstí netušila, jak moc dlouhá ta mravenčí práce bude. Asi tak pro tři mraveniště - hahaha.
Už jednou to v minulosti ztroskotalo na pár nečekaných překážkách. Tentokrát jsem se rozhodla to fakt jen tak nevzdat. Nepachtit se v tom sama a až bude potřeba, říct si o pomoc, abych web pěkně vypiplala až do konce.
Vizuálně jsem si ho chtěla naklikat sama, ale ty praktický funkční věci jsem radši nechala odborníkům. Většinu nastavení jsem dělala poprvé a tak mi hledání některých funkcí a řešení trvalo občas doslova hodiny. A tak jsem další hledání vynechala a nechala to klikání někomu, komu to zabere pár minut.
A netrápila jsem se jen já sama, občas mě trápili i lidé, se kterými jsem měla spolupracovat. Nevím vlastně, jestli je horší, když něco sama odkládám a nechce se mi do toho a jsem na sebe naštvaná anebo když musím nahánět někoho jiného, kdo mi neustále slibuje něco, co nesplní. Ale učí mě to být pomalu tvrdší, kontrolovat si nejen svoji práci, ale i práci lidí, se kterými spolupracuji a být neoblomná a stát si za svým, i když se v té pozici vůbec necítím dobře. Jde to ztuha a pomalu, ale jde to. O to pak mám větší radost, když narazím na někoho, kdo je spolehlivý a spolupráce jde jak po másle. Juch!
Tak nějak už mám vypozorované, že mi téměř všechny činnosti trvají třikrát déle než jsem si naplánovala. Webovky mi zabraly ještě o něco déle. Do toho času ovšem nepočítám jen intenzivní práci. Je v tom i odkládání a sbírání odhodlání, pak spousta práce, pak čas zrání - to je moc důležitý zdánlivě zbytečný čas - na nějakém kroku se zaseknu - to když se musím třeba pro něco rozhodnout a nějak mi to pořád nejde a najednou to stojí. V tu chvíli mám pocit, že už se to nerozjede a začnu trochu chytat paniku. Nejde to a já nevím proč. Ale už jsem se naučila, že to mám prostě nechat být, věnovat se něčemu jinému a ono to přijde. A pak vždycky nakonec zjistím, že jsem jen potřebovala načerpat nové síly, chytit další inspiraci, nechat to uzrát. Najednou se to zlomí, rozhodnu se, protože BETTER DONE THAN PERFECT a blížím se do cílové rovinky.
A teď jsem proběhla cílovou pásku, takže vítejte. Pojďte nakouknout do mé zenové zahrady a zamilujte si objekty, které pohladí vaši duši. Moc děkuji za veškerou dosavadní podporu a těším se na ty budoucí.